Měšťanský pivovar v Klatovech
ZALOŽEN ROKU 1780
Základem Klatovského piva je měkká klatovská voda, která podle posledního testování splňuje parametry pro vodu kojeneckou. Proto možná po konzumaci Klatovského piva budete spát jak nemluvňata. Dalšími nezbytnými surovinami pro výrobu piva jsou slad, chmel a kvasnice. Pro vaření Klatovského piva používáme slady z českých a bavorských sladoven a české chmely ze žatecké chmelařské oblasti. O kvasný proces se starají pivovarské kvasinky nejčastěji spodního kvašení českých kmenů pro česká piva.
Jména klatovských piv připomínají významné historické osobnosti města nebo známé klatovské kulturní a historické symboly.
Všechna piva z Měšťanského pivovaru v Klatovech jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná, tudíž se jedná o tzv. živá piva, která jsou plná látek prospívajících zdraví.
Piva si můžete zakoupit stáčené v lahvích nebo v 50l a 25l zálohovaných sudech a vychutnat si je doma např. při rodinné oslavě nebo grilování s přáteli. Po domluvě možno zapůjčit i výčepní zařízení.
– klatovský světlý ležák
Vlajková loď pivovaru, kterou si můžete vychutnat po celý rok. Jde o spodně kvašený světlý ležák plzeňského typu vyrobený z kvalitních českých sladů a chmelený žateckými chmely včetně žateckého poloraného červeňáku. Obsah alkoholu je ~ 5,0 % obj. Pojmenován byl po českém spisovateli, nakladateli a novináři Václavu Matěji Kramériovi, který se narodil v Klatovech v roce 1753. Kramérius založil Českou expedici – první ryze české nakladatelství v českých zemích, čímž se významně zasloužil o obrození a rozvoj českého jazyka a národa vůbec. Také jeho další činnosti se vyznačovaly vlastenectvím a láskou k českému národu, což jsou hodnoty, které prosazuje i Měšťanský pivovar v Klatovech. Proto si nemohl zvolit pro svůj prémiový ležák jiné jméno. Kramérius zemřel v roce 1808 v 55 letech v Praze, kde je pochován na Olšanských hřbitovech.
– klatovský světlý ležák extra chmelený
Tak jako má pivovar ve Velkém Březně Viktora Cibicha nebo pivovar Bernard majitele Stanislava Bernarda má Měšťanský pivovar v Klatovech Jana Pokorného, který propůjčil svoji tvář a jméno jednomu z klatovských ležáků. Pokorný ležák je vařen s pokorou a také pokorně čeká dostatečně dlouhou dobu v ležáckém tanku, než může potěšit chuťové buňky konzumentů. Pokorný ležák je vyroben ze tří českých sladů a dvou českých chmelů. Oproti V. M. Kramériovi je Pokorný ležák výrazněji hořčí díky použitým chmelům s vyšším obsahem hořkých látek. Pokud zavítáte přímo do pivovaru, můžete se s Honzou Pokorným, který v pivovaru zastává pozici mládka, osobně setkat a třeba si i pořídit „jeho“ etiketu s podpisem. Obsah alkoholu ~ 5,0 % obj. Je tradicí, že Pokorným ležákem zahajuje Měšťanský pivovar v Klatovech varný rok.
– klatovský tmavý ležák
Klatovy zažily velký rozvoj v době baroka, o čemž dodnes svědčí velké množství kulturních památek právě z této doby. Odkaz baroka a jeho doby si proto Klatované připomínají i dnes. Tradicí se stala červnová „Barokní noc“, při které se měšťané vrátí do tohoto pro Klatovy tak důležitého období. Jednou ze specialit, které mohou návštěvníci klatovské „Barokní noci“ ochutnat, je i tmavý ležák z Měšťanského pivovaru Klatovy, který dostal jméno po českém literátu, historiku, knězi, zeměpisci a pedagogu Bohuslavu Balbínovi (1621 – 1688). Balbín patřil mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Jako jezuita se účastnil rekatolizace českých zemí, ke kterým měl silný vlastenecký vztah, a řadil se k obhájcům českého jazyka. Kvůli svým názorům byl Balbín přeložendo Klatov, kde jezuité působili od roku 1636. V Klatovech působil Balbín dvakrát, v obdobích 1663 – 1666 a 1672 – 1673, a napsal tam svůj nejznámější spis Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého. Klatovský Bohuslav Balbín vyvrací obecně přijímaný názor, že tmavá piva jsou sladká a svou chutí se spíše blíží pivům světlým. Proto nese v podtitulku slovní spojení „tmavý ležák se světlým tělem“. Nebo že by to bylo z jiného důvodu? Obsah alkoholu ~ 5 % obj.
– klatovský světlý speciál
Březňák je překlad německého výrazu Märzen, kterým se označovala piva vařená v březnu (März). V dřívějších dobách, kdy ještě neexistovalo strojní chlazení, byl březen posledním měsícem před létem, ve kterém se dalo pivo uvařit bez toho, aby bylo infikováno divokými kvasnicemi. V tomto měsíci se navařila velká várka silnější stupňovitosti (13° EPM a více), aby pivo vydrželo přes léto. V září a říjnu se pak dopíjela zbylá zásoba, aby se uvolnily kapacity pro nové várky. Z tohoto zvyku vznikly především v Německu v těchto měsících velké pivní slavnosti, z nichž nejznámější je mnichovský Oktoberfest. Na těchto slavnostech se tak dříve čepovala piva právě typu Märzen. Receptura piv typu Märzen je odvozena od tzv. vídeňského ležáku. Díky použití vídeňského a mnichovského sladu mají Märzen jantarovou až světle měděnou barvu a sladší sladovou jemnou chuť s kořeněnými tóny. Tradice vaření v březnu je samozřejmě dodržena také u Klatovského Březňáku, čekat na jeho ochutnání do září a října se vám už ale nevyplatí, protože v těchto měsících už bude dávno vypitý. Sezónně vařený Klatovský Březňák si tak vychutnáte jen po určitou část roku, v mezidobý ale můžete sáhnout po Klatovském C. & K. Dragounovi. Obsah alkoholu ~ 6 % obj.
– klatovský vídeňský ležák
Dragouni, což byli příslušníci jízdní pěchoty, kteří se nejčastěji pohybovali na koni, ale bojovali i jako pěchota, vstoupili na válečnou scénu v 16. století. Jejich označení je odvozeno z krátké muškety, zvané „drago“, kterou nejčastěji používali. Rozmach dragounských pluků je možno sledovat v závěru třicetileté války (1618 – 1648), kdy se dragounské vojsko začalo blížit řadovému jezdectvu a pojmy dragouni a jezdectvo se staly synonymy. I přes modernizaci výzbroje ukázala první světová válka, že uplatnění tohoto typu vojska je v přímém boji nemožné. Dragouni tak byli užíváni k vedlejším úkolům a jejich činnost byla zcela ukončena po druhé světové válce. V Klatovech byla první stálá jezdecká posádka zřízena v roce 1762. První jezdecká kasárna tam vznikla po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 z bývalé jezuitské koleje u Černé věže. V roce 1845 byla nedaleko od centra otevřena jezdecká jízdárna, kde na konci 19. století vznikla nová jezdecká kasárna pro 700 koní a 1 000 mužů. Potřebám armády sloužila bývalá jezuitská kolej až do 90. let 20. století. Nová kasárna slouží armádě do současnosti a dnes nesou označení kasárna Klatovských dragounů. Klatovy jsou tak s dragouny historicky silně spjaty, což odráží i jméno vídeňského ležáku z Měšťanského pivovaru Klatovy. Klatovští dragouni a klatovské pivo patří k sobě i z pohledu toho, že klatovský měšťanský pivovar působil od roku 1893 do roku 1948 v bývalém jezuitském semináři v těsném sousedství jezdeckých kasáren v bývalé jezuitské koleji. Zrod vídeňského ležáku je připisován vídeňskému pivovarníku Antonu Dreherovi, který v roce 1840 experimentoval se speciálním sladem, dnes označovaným jako vídeňský. Výsledkem bylo pivo jantarové až měděné barvy, pro které je charakteristická nasládlá sladová chuť, která se mísí s výraznou chmelovou hořkostí. Dnes jsou vojenská i pivovarská technika nesrovnatelná s minulostí, Klatovský C. & K. Dragoun ale stále bojuje za odkaz Antona Drehera tradičními zbraněmi. Obsah alkoholu ~ 5,0 % obj.
– klatovský polotmavý ležák
V sortimentu Měšťanského pivovaru v Klatovech nemůže chybět ani polotmavý ležák, který svou charakteristickou barvu a chuť získává z přidaných pražených sladů. Tento spodně kvašený ležák s obsahem alkoholu ~ 5,0 % obj. nese jméno po významném českém politikovi, diplomatovi a spisovateli Václavu Budovci z Budova (1551 – 1621). Jako diplomat strávil Václav Budovec čtyři roky v sídle tureckých sultánů v Cařihradu, kde poznal muslimské náboženství. Po návratu domů pak napsal a vydal spis namířený proti muslimům a jejich víře. V české národní historii je znám jako jeden z předních účastníků stavovského povstání, který se v roce 1618 účastnil druhé pražské defenestrace. Václav Budovec z Budova byl členem direktoria, které zvolilo Fridricha Falckého českým králem. Po bitvě na Bílé Hoře byl zatčen a 21. června 1621 na příkaz císaře Ferdinanda II. popraven na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře. I když Václav Budovec z Budova přímý vztah ke Klatovům nemá, pojmenování polotmavého ležáku jeho jménem je určitě opodstatněné, neboť Měšťanský pivovar v Klatovech sídlí a vaří svá piva v klatovské Budovcově ulici.
– klatovský tmavý speciál
Biskupský speciál je černé 13° pivo uvařené ze speciálních sladů dle originální receptury. První várka Biskupského speciálu byla uvařena v roce 2016 na 1. ročník sympozia „Setkávání-Encounters-Begegnungen“ konaného k 5. výročí znovuotevření Klatovských katakomb. Pivu na konferenci požehnal řezenský biskup Rudolf Voderholzer. Biskupský speciál chutnal, a tak se zásluhou Efrema Jindráčka (českého dominikánského kněze, filosofa a teologa, profesora a proděkana na Filosofické fakultě Papežské univerzity svatého Tomáše Akvinského v Římě) dostal se až do Vatikánu, kde má sídlo nejvyšší biskup – papež. Biskupský speciál je vařen jednou ročně pro zimní období konce roku. Obsah alkoholu: 6 % obj.
– Pale Ale
Měšťanský pivovar v Klatovech se specializuje na spodně kvašená piva, ale v jeho sortimentu najdeme i svrchně kvašená piva. Jedním z nich je právě 15° Klatovská mumie, která se řadí do skupiny piv Pale Ale. Tímto výrazem se obecně označují svrchně kvašená piva vyráběná ze světlého sladu. Výraz Pale Ale vznikl kolem roku 1703 v Anglii pro piva vyráběná ze sladu sušeného koksovým palivem, což mělo za následek světlejší barvu než u ostatních piv. Klatovská mumie se vaří z českých sladů a její hořkost zajišťují pouze české chmely. Zajímavostí tohoto speciálu je, že při vaření první várky byl použit i klatovský chmel, a není vyloučeno, že tato vzácná přísada bude součástí i dalších várek. Tato speciální přísada připomíná skutečnost, že Klatovy a okolí byly v 16. až 19. století významnou chmelařkou oblastí. Pivo bylo pojmenováno po nejznámější turistické atrakci Klatov, kterou jsou mumifikovaná těla členů jezuitského řádu a jeho dobrodinců, kteří jsou uloženi v kryptách pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Za zmínku také stojí to, že etiketu piva nezdobí žádná z klatovských mumií, ale jeden ze štamgastů Měšťanského pivovaru v Klatovech v hávu mumie egyptské. Obsah alkoholu ~ 6,5 % obj.
– klatovský rubínový speciál
Klatovská madona je nejsilnější spodně kvašené pivo Měšťanského pivovaru v Klatovech. Poprvé byla uvařena na klatovskou pouť v roce 2018 u příležitosti 333 let od klatovského mariánského zázraku, který do Klatov přivedl množství poutníků, z čehož celé město hospodářsky profitovalo. V roce 1685 se na obrazu Panny Marie, který patřil rodině krejčího Ondřeje Hiršpergra, objevili „kapky krve“ stékající z madonina čela. Obraz pocházel z italského města Re, kde byl pořízen jako kopie zázračného obrazu namalovaného na zdi tamní kaple, a do Klatov ho přinesl komínář Bartoloměj Rizzolti, který se v Klatovech usadil a po kterém ho Hiršpergr zdědil. Po oficiálním potvrzení zázraku byl obraz vystaven a ještě v témže roce se konalo velké procesí, které se opakovalo celých 200 let. Dnes je obraz Panny Marie Klatovské umístěn v arciděkanském kostele Panny Marie a zázrak připomíná také obnovená tradice procesí s obrazem, které se koná každý rok druhý červencový víkend v rámci klatovských pouťových oslav. Klatovská madona je 15° pivo, které se vaří jednou ročně na klatovskou pouť a jehož rubínová barva má symbolizovat uroněnou krev Panny Marie Klatovské. Obsah alkoholu ~ 6,5 % obj.
– klatovský světlý ležák extra chmelený
Nová várka extra hořkého světlého ležáku Přemysl Otakar II. byla uvařena u příležitosti výročí "osmičkových roků", a to k 740. výročí úmrtí Přemysla Otakara II., zakladatele města Klatovy. Český král Přemysl Otakar II., řečený železný a zlatý, padl v Bitvě na Moravském poli. Vojáci znepřátelených stran se střetli 26. srpna 1278, v roce 2018 jsme si tedy připomněli 740 let od této bitvy. Nová várka zlatého moku vychází z Pokorného ležáku a je speciálně výrazněji chmelena. Obsah alkoholu ~ 5 % obj.
– klatovský polotmavý pšeničný ležák
Když se řekne pšeničné pivo, skoro každého napadne svrchně kvašené pivo s vůní kvasnic na pšeničná piva, mírnou kyselostí a množstvím rozličných ovocných vůní a chutí, které je hojně rozšířené v sousedním Bavorsku. Klatovský karafiát „Albert Chanovský“ má ale s bavorskými „weißbiery“ společný jen podíl pšeničného sladu přes 50 %. Způsob kvašení a kvasnice jsou však stejné, jaké pivovar používá při vaření klasického ležáku. Proto je Klatovský karafiát „Albert Chanovský“ chuťově více podobný českému ležáku než bavorskému „weißbieru“. Pšeničný slad doplňují další slady a český chmel, jež dotvářejí charakter piva. Značka Klatovský karafiát je souhrnné označení pro spodně i svrchně kvašená piva Měšťanského pivovaru v Klatovech se zajímavou chutí a vůní, která experimentují s cizokrajnou inspirací. Odkazuje na tradici pěstování karafiátů v Klatovech, která začala v první čtvrtině 19. století a trvá dodnes. Klatovským pěstitelům se podařilo vyšlechtit nový druh karafiátů, který na rozdíl od amerických karafiátů dokáže odolat i mrazu – klatovské karafiáty. Prohlédnout si klatovské karafiáty, jejichž odrůdy se pyšní velkou rozmanitostí barev a květních kreseb, můžete každoročně v první polovině července ve výstavní zahradě naproti klatovskému muzeu. Vojtěch (Albert) Chanovský je jméno odrůdy klatovských karafiátů, která poprvé vykvetla v roce 2009. Uznána jako nový druh byla v roce 2011. V roce 2013 byl slavnostně pokřtěn po jezuitském misionáři, který se natrvalo usídlil v Klatovech, kde dosáhl výstavby jezuitské koleje a kostela. Obsah alkoholu ~ 5 % obj.
– klatovské svařené pivo
Hodně lidí u nás si neumí představit zimní období bez svařeného vína, které okoření vánoční svátky a zahřeje je za mrazivých večerů. Že by si ale mohli pochutnat na svařeném tradičním českém nápoji – pivu, moc lidí neví. Jiná situace je u našich sousedů v Německu a v Polsku, kde svařené pivo nechybí snad na žádném vánočním trhu. V Německu ho koupíte pod názvem Glühbier, v Polsku hledejte ceduli s nápisem Piwo grzane. Měšťanský pivovar v Klatovech připravuje svařené pivo od roku 2017, kdy na klatovských vánočních trzích představil Sládkův svařák poprvé. Základem Sládkova svařáku je klatovské pivo, které je dle originální receptury svařeno s chuť zvýrazňujícími přísadami, mezi kterými nemůžou chybět pro svařené nápoje tradiční skořice a hřebíček. Klatovský Sládkův svařák můžete pít horký, ale velké oblibě se těší i jeho konzumace ve studeném stavu jako osvěžující pivní likér v teplém období. K zakoupení je v pivovaru celoročně v 1,5l PET lahvích.
Obsah alkoholu ~ 4,5 % obj.
|
© 2015 MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR KLATOVY Budovcova 833, Klatovy |
 |